Hlavní stránka - novinky

Milé, milí a milá!

Mám pro vás další dobrou zprávu, čímž se liším o nejméně 32% od běžných zpráv. Mám na mysli pochopitelně zprávy dobré.

Před několika málo dny jsem vás rozradostnil zprávou o reedici rozšířeného vydání pověstného Tmavidla, aneb spisů které mi nikdo nesebral a o jejich začlenění do našeho elektronického obchůdku. Následovala zpráva o našem vystoupení na Vánočních trzích na českobudějovickém náměstí 18. Prosince od 18 hodin a to po několikaleté pauze, námi nezaviněné. Toto vystoupení v našem elektronickém obchůdku nehledejte, tam si budete muset dojít osobně.

Ovšem do onoho elektronického obchůdku přibyla položka zbrusu nová a tou je do třetice všeho dobrého další vydání – nebojím se říct tradičního – nezmarského kalendáře, už ani nevím kolikátého, to bych to musel jít spočítat. Opět tam najdete fotky jak z pódií, tak z našeho přiměřeného soukromí, opatřené popisky, abyste věděli kdo je kdo, neboť zub času jest neúprosný hlodavec.

Tak se bavte, zapisujte a užívejte si námi udělených pěti státních svátků navíc. A doufám, že se v tom kalendáři najde místo pro červeně podtržený zápis o odchodu mnohých blbců z veřejného prostoru a naplánování oslav téhož. Tak ať se vám plní všechna vaše přání a sliby nejen o Vánocích.

Vaši Nezmaři

Milé příznivkyně, milí příznivci, milá příznivčata!

Volejte Hosana a dva – ne, tři dni se radujte! Dobrá věc se podařila a konečně se povedlo přivést na svět papírové provedení legendárního Tmavidla.

Tento elaborát má podtitul Spisy, které mi nikdo nesebral a po dlouhé době jsem se rozhodl pro jeho reedici. Nejprve jako audioknihu, kterou jsme vydali pokrokově na flash disku, leč hlas našich konzervativněji založených příznivců žádal papírové vydání. Takže tento spisek obsahuje o několik přednášek víc, než bylo na flashce, neboť některé bylo obtížné převést na audio provedení a úplně nově jsem přidal čtyři přednášky. To abych nekecal, když budu tvrdit, že je to rozšířené vydání.

Tudíž je tato – budu tvrdošíjně hájit označení kniha – k mání na našem E-shopu a vy můžete udělat radost buď sobě, nebo někomu, koho máte rádi, neboť Vánoce jsou na krku, jak jste si jistě všimli z výzdoby mnohých nákupních řetězců.

A propos Vánoce! Po několika letech, kdy se nám příslušní dramaturzi „nemohli dovolat“, jsme konečně na programu Vánočních koncertů na Vánočních trzích, které se jako každoročně odehrávají na budějickým náměstí. Tím skončilo předvánoční období, kdy nás lidé na ulici chytali za rukáv a zvýšeným hlasem se tázali jak to, že nehrajeme na náměstí. Naši milí, tak na tom náměstí budeme hrát 18.prosince a aby se to líp pamatovalo, tak od 18 hodin. Tak přijďte, pozpíváme, připravte si deset deka stokorun, dáte si punč a něco dobrýho, a budeme připraveni na ty naše svátky míru a pohody.

Za všechny Nezmary se na vás těší Pavel Zajíc.

P.S. Článek byl vytvořen za pomoci neumělé téměř inteligence.

Foto Karel Burda

Publikováno 11.8.2026

Publikováno 26.12.2025

Naše milé, milí a milá!

Před vánočními svátky jsme byli tak rozjetí, že jsem v té mlze nedobrzdil a přejel Štědrý den. Naštěstí ne doslova, ale jenom obrazně. To se někdy stává, ale my jsme si to předvánoční koncertování užili jaksepatří.

Samozřejmě nás mrzí, že jsme vám nemohli zahrát na vánočních trzích na českobudějovickém náměstí, protože budějky považujeme už téměř 48 let (bez umolousaných třech týdnů) za naší domovskou scénu, leč pro organizátory programu je to patrně pořád málo. A věřte, že to není o našich nesmyslných požadavcích, jak už jsme také zaslechli. Zmiňuju se o tom spíš proto, že to prostě jednoho píchne u srdce, když slyší takovýto blábol, proti kterému se nelze bránit.

Ale už je to pryč a nebudeme si tím svátky kazit. Věřím, že je prožíváte se svými přáteli, popřípadě v kruhu rodinném, ideální je, když se oba tyto parametry protnou. A ještě jednu výhodu to má, tohle opožděné vánoční přání. A sice kdybych to psal před týdnem, tak bych určitě fňukal, že zase budou vánoce na blátě a teď bych vypadal jako blbec. Takhle jste však viděli – aspoň u nás v Jižních Čechách – jak vypadají doopravdické bílé vánoce a jsme rádi, že jsme je po letech mohli vidět na vlastní oči.

Tak si nadále užívejte nepřipálených vanilkových rohlíčků, dozlatova osmaženého kapra a hebkého bramborového salátu, o vánočce a punči nemluvě. Ale hlavně nezapomeňte, jaké poselství nám vánoční svátky vzkazují a věřte, že je spousta věcí, které nás tak nějak přesahují a naším úkolem na tomhle světě je snažit se je aspoň částečně pochopit. O následujícím roku se ještě zmiňovat nebudu, je to přeci jenom ještě týden a to se může stát takových věcí, že bysme se divili!

A tak se s vámi rozloučím asi nejkrásnějším vánočním přáním, sice trošku opožděným, ale platným asi trvale: Ježíšku nemusíš mi nic dávat, ale hlavně mi nikoho neber! Těšíme se na budoucí setkávání se svými přáteli, za něž vás považujeme a já se vám zase brzo ozvu.

Váš vánoční Pavel Zajíc